12. ZÁPIS - S prváky přichází i zvláštní věci

https://www.youtube.com/watch?v=MuAGGZNfUkU

-****-

Ach deníčku, stalo se tolik věcí za ty dva dny, že ani nevím, co mám napsat první. 

No, asi začnu od těch příjemnějších věcí. 

Jasně, že se to bude týkat Andyho...

Před včerejškem večer jsem potkala Andyho. Už kolem oběda mi říkal, že mu mám dát spacák a lucerny a že mě pak najde. Vůbec jsem nevěděla co má v plánu, než jsem to viděla. Zavedl mě do Portsmucku k takovému jezírku a já nevěřila vlastním očím. To se mi muselo snad zdát.

Voňely svíčky a byly tam krásně poskládané polštáře. 

No.. pak přišla chvíle, na kterou do smrti nezapomenu. Pohleděl mi do očí a řekl ty dvě slova, při kterých se každý rozplývá jako mráček na nebi. Miluje mě... Řekl mi to už na příčné, když jsme spolu byli, ale tentokrát mi to přišlo takové.. že to opravdu myslí tak, jak to řekl. 

Jak jsem tak na něj koukala a přemýšlela, jestli se mi to nezdá, došlo mi to. Znamená pro mě mnohem víc, než ten kluk, kterého jsem potkala ve vlaku. Mnohem víc, než kamarád. Stál přede mnou někdo, kdo mě doplňuje a komu můžu rozhodně věřit... a koho miluji, jo. ♥ 

Převlékli jsme se do plavek a koupali jsme se v jezírku. Potom jsme si ještě povídali. Nikdy na ty chvíle nezapomenu. Je to, jakoby mi je někdo vyryl do paměti. Usínala jsem vedle něj a tak dobře, jako tehdy, se mi snad nikdy nespalo. Probudila jsem se a Andy ještě spal, tak jsem šla natrhat nějaká jablka. Když jsem se vrátila, už byl vzhůru. Rozloučili jsme se v kotli. 

Divila jsem se, proč je tam tolik lidí a až pak jsem si uvědomila, že dnes mají přijet prváci. A to znamenalo jediné.. že opět po roce uvidím svojí skvělou kamarádka SCARAH! *jméno je několikrát podtrhnuté* 

Scar bydlí ve Woodcroftu, což je hned vedle Tutshillu a chodily jsme spolu do školky. Nevím ani, jestli si ji Wennys ještě pamatuje, protože se spolu moc nebavily. Bohužel se to teď nedozvím, protože mi Wennys poslala po sově dopis, že přijede nakonec až tři dny po prvácích. Scar má složitou osobnost a nekamarádí se rozhodně s každým, ale právě proto jí mám tak ráda. Člověk nikdy neví, co od ní čekat. A její smysl pro humor mě dostává!  

Upřímně, bála jsem se jestli vůbec dostane dopis. Neviděla jsem ji hned mezi tou první skupinou a bála jsem se, jestli vůbec přijede. Čekala jsem před kotlem a uviděla jsem Bellu s nějakými prváky. Chovala se trochu jako máma, hah. No neva... napadlo mě, že ji třeba mohla vidět, protože tu si člověk na první pohled aspoń na chvíli zapamatuje. Bohužel to skončilo něúspěchem, nikde ji neviděla. Za to jsem se seznámila s dvěma o rok mladšími hochy, tuším Erasmus a Max a měl tam přijít ještě třetí. Všichni tři byli bratři. Chvíli jsem si s nima povídala a pak jsem si šla sednout zpět do kotle. 

Upřímně, divím se, jak jsem se teď večer dostala přes ten dav na pokoj. Za to bych měla dostat nějakou cenu, meh.

Zpátky k tomu o čem jsem psala. Jak jsem tam tak stála, přišla ke mě jedna prvačka a oslovila mně.  Myslím, že se jmenovala Katherina, nebo tak nějak. Pomohla jsem jí najít brigádníka a vrátila jsem se zpátky.Usoudila jsem, že je v kotli prostě moc prváků a zase jsem si stoupla ven. (Kat, jdeš teprve do druháku, nevytahuj se) Jejda. Tam jsem potkala El, která se zrovna vrátila z Austrálie. Chvíli jsem si s ní povídala a pak odešla pryč, asi hledat Davida, nevím. Seděla jsem v kotli a najednou jsem v davu uviděla známou tvář. Jasně že to byla Scarah. 

Za ten rok se celkem změnila, ale stejně bych ji poznala i mezi stovkami lidí. Pomohla jsem jí sehnat si pokoj a pak jsme si šly sednout do kotle, kde se k nám na chvíli připojil Andy. Seznámila jsem je a naštěstí to proběhlo dobře. O něčem si povídali a já koukala dolů do kotle a prohlížela si nové tváře. V tom mi ovšem pohled zastínila sova, které kolem mě prolétla a sedla si přede mě na stůl. Zvláštní, nesla malý zelený papírek srolovaný do ruličky. Od rodičl to být nemohlo, před pár dny jsem od nich odejla a dopis by mi psali na nějaké větší papír ne?

Několikrát jsem si vzkaz přečetla, abych se ujitila, že mě oči neklamou. Cože?

Nejvíc mě zarazil podpis. K? Znám jenom jednoho člověka na K ... ne.. to nemůže být on. Nebo na někoho zapomínám? Přece Kendrick to být nemůže! Po roce neskrývané nelibosti ke mě by mi tohle nenapsal. Spíš to je nějaký žert. Andymu jsem to neřekla, není třeba aby jsme se zabývali hloupým vtípkem. Vzkaz jsem uložila hluboko na dně tašky a vymazala ho na chvíli z mé mysli. 

Andy odešel a já se šla se Scar projít po Londýně. Řekla jsem jí spoustu věcí co jsem se za ten rok dozvěděla a co se stalo. Bylo to milé vidět zase starou známou tvář. Wennys už mi taky chybí. Byly jsme spolu venku, když jsem byla u rodičů.

Vrátily jsme se se Scar do kotle a opět si sedly ke stolu na vrchní terase. Připojila se k nám Marry. Upřímně, měla jsem obavy, jestli se mnou vůbec bude po tom co se stalo mluvit, ale k tomu později. Stala se další divná věc. Přišla ke mě Hazel, holka asi patnáctiletá z Havru. Věděla jsem tak nějak že nepatřím zrovna mezi její oblíbence. A k mému údivu si to namířila přímo ke mně. Chtěla si promluvit a tak jsme šly za kotel. Byla jsem hrozně zvědavá co mi chce říct. 

Ona se mi omluvila... prý za to, že její nenávist vůči mě nebyla správná. Takže mě nenáviděla? Za co? Také řekla, že si přátele hodlá vybírat sama. Páni. Úplně mě tím odrovnala. Dokonce se i usmívala, že to myslí vážně. S radostí jsem její omluvu přijala a spolu se mnou se vrátila k Marry a Scar a přidala se k nám. 

Scar šla spát a my se přesunuly dolů. Zůstala jsem u stolu s Marry a Hazel si šla někam promluvit s tím jejím bratrem... Adamem? 

Uviděla jsem Maxe ještě s jedním klukem, tipuju že to byl ten jejich třetí bratr Charlie. Potom přišel i Erasmus a my jsme jim s Marry vykládaly o Bradavicích. Teda, spíš já, protože Marry tam napůl spala. Je s nimi opravdu sranda. Další prváci, co stojí za to! Doufám že skončí v Nebelvíru, byla by opravdu škoda kdyby ne, protože by jsme přišli o hodně legrace. 

Potom už také odešli spát a já šla chvíli po nich. Ale uviděla jsem Kendricka. Zvědavost mi prostě nedala a musela jsem se ho zeptat. Působil kupodivu mile... zvláštní. Podala jsem mu papírek a sledovala jeho reakci. Vypadal pobaveně.. cože? Každopádně, řekl, že on to nebyl. Dobře.. tak teď už opravdu nevím kdo by to mohl být. Uvidím, třeba už další vzkaz nedostanu a na celou věc zapomenu.

Šla jsem na pokoj a teď tu do tebe píšu.

Takže tedy k té věci s Marry.

Ještě ve školním roce si z ní Jenifer vystřelila a požádala mě o pomoc. Řekla jsem si, proč ne? Vždyť je to malý vtípek... Jenže nebyl. Jenifer si z ní vystřelila, že jí zvázala oči a mluvila jako šílenec.. no to by ani nevadilo. Problém byl v tom, že jsem jí měla pomoct to před Marry utajit a říct, že spala, aby si myslela, že usnula a že se jí to zdálo. No, celé by to nebylo tak strašné, jenže Jenifer v tom pokračovala a o tom jsem nevěděla. Povídala jsem si v kotli s Marry a nějak na to přišla řeč. Řekla, že jak byla doma, tak že řekla tátovi o tom únosu. Prý ji někdo odtáhl do jeskyně a pořezal ji. Hned jsem si na to vzpoměla a na mysl mi vyskočila Jen. Marry řekla, že by to mohl být ten stejný člověk, co byl u nás ve spolce a tehdy jí zavázal oči. Začala se mě na to znovu vyptávat. Když jsem viděla, jak jí to trápí, musela jsem jí říct pravdu. Vím, že na mě bude hrozně naštvaná. 

*deník je na pár místech zmáčený od slz*

Lhala jsem jí. Až teď mi došlo co jsem vlastně udělala. Zradila jsem někoho, na kom mi hrozně záleží. A je jedno, že jsem v tu chvíli nevěděla, že to není jen hloupý vtípek. Nikdy nezapomenu na to, co mi Marry po tom řekla: "Nevím, jestli už ti můžu věřit Katie."

Zradila jsem přítele. Možná, že mi to Marry odpustila, ale nejsem si jistá, že to dokážu kdy odpustit já sobě.

 

Komentáře

.

Pěkné :) Marry jí odpustila, protože chápala, že to Kat brala jako legraci. Jenže už k ní nebude mít takovou důvěru jako dřív ;)

Re: .

Díky :) No jo :/ A Katie to strašně mrzí :( ale co se s tím dá dělat no, způsobila si to sama... :/

komentár

Hezgi napísane :) :DD

Re: komentár

Děkuji :D

Přidat nový příspěvek

*vidíš jednoduchý, černě obalený deník nadepsaný: Katie Vayne, Nebelvír.*

*Na zadní straně je od mladší sestřičky vidět obrys jednorožce*