5. ZÁPIS - Co se to děje se mnou a Wennys?

Ani nevím, jak mám začít.

Slyšel jsi někdy, o regresi k průměru? Je to takový odborný výraz pro to, že věci se vždy srovnají. 
Neznamená to, že bude líp. Spíš, že nemůže být pořád zle, že se věci pokaždé vyrovnají.
Takže ať je sebevíc zle nebo dobře, vrátí se to k normálu.
Asi bych měla vysvětlit, proč jsem to sem vůbec napsala. 
No, moje máma je psycholožka a tento nápis má nalepený před ordinací se spoustou dalších. Vždy, když jsem na ni čekala, tak jsem se na něj dívala a přemýšlela. 
Myslím, že to se právě teď děje mně. Poslední půlrok byl až moc dobrý, a tak se teď věci musí vyrovnat.
Dostala jsem se do Bradavic, do Nebelvíru, za celý rok jsem se nedostala do průšvihu, z žádného předmětu jsem nedostala nic špatného a ani nemůžu říct, že bych je nějak nezvládala.
Tak zaprvé, zjistila jsem, že moje esej do OPČM se ke Dworkinovi nikdy nedostala. A to jsem mu ji házela do schránky už v Říjnu. Teď ji budu muset do týdne napsat znova, nebo mě nepustí ke zkouškám. Super!
Další věc se stala jednou večer, když jsem se vrátila do spolky. Marry se mnou chtěla na slovíčko a tak si mě odvlekla do jejího pokoje. Prý jí řekl Thorinson, že se dozvěděl, že několik lidí a ještě DVĚ NEBELVÍRKSÉ PRVAČKY šikanují Kendricka Raynea.
TAKOVÁ BLBOST! Když jsem se to dozvěděla, myslela jsem že exploduju vzteky. Jak by jsme ho asi mohly šikanovat? Vždyť jsem ho viděla třikrát za celý rok a to jednou z toho urážel zrovna moji rodinu! Navíc je to třeťák! Ještě jsem si dávala pozor, abych mu něco neřekla a neměla z toho problém, takže jsem to přešla bez poznámky. A to bych jich mohla vymyslet hodně! 
Nikdy jsem mu křivý slovo neřekla...
Ale dost Kendricka, kdybych měla popisovat jak moc od silvestra narostla má nenávist k němu .... no, byla bych tu do toho dalšího silvestra...
Další co mě trápí... je Wennys. Poslední dobou se mnou moc nemluví a chová se divně. Jako kdyby na mě byla naštvaná. 
 
Začalo to asi před týdnem. Myslela jsem, že to bude v pohodě,  ale před dvěma dny se to ještě zhoršilo. A já ani nevím proč! Nic špatnýho jsem neudělala, ani neřekla. Ráno nám odpadla astronomie, tak jsem si s Fi a Marry zahrála flašku. Později přišla Wennys a já jí nabídla ať si zahraje s námi. Řekla, že jde na pokoj, kde poslední dobou tráví skoro všechen svůj čas a že potom přijde. No a ukázala se, až když jsme měly jít na lektvary. K mýmu štěstí jsem ji ještě omylem polila mlékem smíchaným s pomerančovou šťávou. Super. 
Na koleji jsem večer byla jen já sama, protože si už ostatní šli lehnout. Později přišla do spolky i Wennys. A.. obešla celý můj stůl a sedla si ke stolu za mnou u krbu. Ani slovíčko mi neřekla. 
Chvíli jsem tam nepřítomně a ublíženě seděla a koukala do zdi. Potom se něco stalo. Věděla jsem, že bylo už po večerce, ale vzala jsem svoji lucernu, a vyběhla z koleje. Běžela jsem do místnosti, kde je KSaS. Potřebovala jsem útočiště. Nikdy v životě jsem si nepřipadala tak sama, jako právě teď nahoře ve spolce. To už nejsem ani tak dobrá, aby si ke mě sedla?
Vešla jsem dovnitř a všude bylo zhasnuto. Najednou někdo vyslovil moje jméno a já myslela, že mi vyskočí srdce. Byla to Vin a byla s Peterem. Nocovali tam a já je nejspíš vzbudila. Ti dva mají takovou smůlu že mě znají, vždy je vyruším.. 
Chvíli si se mnou povídali a já si aspoň nepřipadala tak osaměle. Nabídili mi dokonce, že můžu s nima přenocovat v klubu, ale zdvořile jsem je odmítla s tím, že je tam nebudu rušit a vrátila jsem se na kolej. Wennys už spala, za což jsem byla ráda. 
Dneska ráno jsem sešla do spolky kde byla jenom Wennys. Bylo to celé divné. Ani ne tak divné, jako spíš trapně. Stály jsme tam naproti sobě jako dva solné sloupy a neměly si co říct. 
Proč jsme se tak vzdálily? Co jí vadí? 
Odešla a já si sedla ke krbu a četla nějaké knihy, které byly ve spolce. Vrátila se až v době oběda a chtěla, abych jí půjčila klíče od KSaSu, že půjde trénovat nějaká kouzla. A v ten moment se to zase stalo. Jen jsem jí podala klíč a ona se ode mne otočila, vystartovala jsem ze spolky a běžela jsem pryč. Bylo to jako záblesk a já jsem se objevila ve sklepení. 
Byl to nepříjemný pocit. Srdce se mi rozbušilo jako o závod a špatně se mi dýchalo. Hlava se mi točila a před očima se mi zatemňovalo. V ústech jsem cítila takovou ošklivou pachuť krve a železa. V jednom momentu se tohle všechno dělo a pak to bylo najednou pryč a já se cítila úplně normálně. Bylo to to stejné co se stalo včera v noci, když jsem běžela do KSaSu.
Cestou zpátky na kolej jsem se stavila na ošetřovně, kde jsem potkala Alici. Zeptala jsem se jí na to, co se mi stalo a ona řekla že to nic vážnýho není, a to mě uklidnilo. Přece.. kdyby bylo, tak to ví,... no ne?
Večer jsem strávila s El. Je to skvělá kamarádka! Wennys se na mě pořád jenom mračila a ani jedno slovo se mnou nepromluvila... Nakonec mi El nabídla, že můžu spát u ní a tak tu teď ležím v posteli a píšu do tebe, zatímco ve vedlejší si spí El.
 
*na zápisku je několik míst zvlněných od slz a rozmazaných kapek inkoustu, písmo je místy roztřepané*

Komentáře

.

Pěknej zápis, ale zarazilo mě to s Wen :/ Beztak se to vyřeší :-)

Re: .

Děkuju!:) no to Katie doufá taky :/

Coturnix coturnix

Bezva zápis. Musíme se zase domluvit, sejít se v klubu školního časopisu a jít někoho zšikanovat, ať je nějaká zábava =)
Ale vážně, díky za večerní počtení. :)

Re: Coturnix coturnix

No na to se ani nemusíme domlouvat žejo, my přece někoho šikanujeme non-stop -.- :D
Děkuju:))

-

Moc pěkný zápis :)

Re: -

Děkuju, vážím si toho, tvoje zápisky jsou strašně dobrý!!! :))

Přidat nový příspěvek

*vidíš jednoduchý, černě obalený deník nadepsaný: Katie Vayne, Nebelvír.*

*Na zadní straně je od mladší sestřičky vidět obrys jednorožce*